Čechy v ČR nechceme!

Náckové kradou fotky z Pochodu proti Čechům

2013-08-25T21:57:00.000+02:00

Zástupce Czech Defense League
na Pochodu proti Čechům

Díky všem, že jste 24. srpna dorazili na Pochod proti Čechům. A ještě větší díky, že jste dokázali vytvořit skvělou atmosféru. Po celé republice proběhlo mnoho dalších shromáždění proti ksindlu, který Češi šíří. Češi neuspěli. Aspoň pro tentokrát.

Ačkoliv se naše shromáždění pokusili hned zpočátku narušit náckové z Czech Defense League (známí též jako Islám v ČR nechceme), nepodařilo se jim to. Czech Defense League, kdyby skutečně chtěla bránit ČR před zlem, se mohla prochodu zúčastnit jako jeden z nás a tak si případně pořídit vlastní fotografie. Jejich fotoaparát ale patrně skončil v zastavárně a podpora jim dojde až 10. v měsíci. Tak musí krást. A teď holt kradou fotografie od naše fotografa. Ale to se řeší. Bylo na ně podáno trestní oznámení. Bývali bychom se o nich vůbec nezmiňovali, ale aby nedošlo k mýlce a nebyli jsme s tímto ksindlem spojováni ani my, ani fotograf, považujeme za nutné říct jasné slovo.

Velký dík patří policistům, kteří byli nejen velmi nápomocní, ale i milí a celou akci si s námi užili. Ono taky není divu. Narozdíl od jiných jejich kolegů nemuseli hlídat pochody nácků a jiných nepřizpůsobivých tzv. slušných lidí. Díky, pánové! Opravdu velké díky!

Protože ale obraz vydá za tisíc slov, tak si prohlédněte galerii.

Češi mají nemocné srdce a chybí jim mozek, ukazují karikatury

2013-08-25T10:04:00.001+02:00

Štvaní Čechů proti ostatním obyvatelům ČR vadí stále více lidem. Na popud iniciativy Čechy v ČR nechceme proto vznikla unikátní sbírka karikatur odhalující typické české vlastnosti. Častým motivem jsou prasata, chybějící mozek, nemocné srdce nebo stádovitost.

„Přehlídka českých vlastností bohužel není veselá podívaná. Jedná se o smutnou realitu, která volá po reakci, po hlase odporu,“ uvedl Karel Roztočil z iniciativy Čechy v ČR nechceme. „Ukazuje se, že mezi českými národními vlastnostmi není vlastně nic pěkného.“

Karikatury nakreslili členové České unie karikaturistů (ČUK). Kromě ČUK se ale do karikování zapojili i další umělci, například ToyBox nebo skupina Ztohoven. Vybrané práce budou k vidění v Centru současného umění DOX na podzimní výstavě Kde domov můj? zabývající se reflexí tématu domova a pojmů s ním spojených, jakými jsou vlast, národ, identita. Výstavní projekt představí práce českých a zahraničních umělců i výběr děl zaslaných na základě výzvy umělcům a široké veřejnosti, která je otevřena do 31. 8. „Pokud je představa domova tradičně spojena s pocity bezpečí a jistoty, lze bez nadsázky říci, že důsledkem znechucení stavem věcí veřejných se řada lidí stahuje do soukromí, představa domova se postupně „scvrkává“ a naše motivace podílet se na utváření širšího, „sdíleného“ domova – města, kraje či regionu, se vytrácí. Této rezignace využívají političtí oportunisté a demagogové, kteří takto vyprázdněný veřejný prostor vyplňují nacionalistickou rétorikou. Projekt Kde domov můj? vychází z přesvědčení, že každý má mít možnost se k položené otázce vyjádřit a na utváření sdíleného domova se podílet,“ říká Jaroslav Anděl, umělecký ředitel centra DOX.

Nejbližší akce iniciativy Čechy v ČR nechceme je diskusní panel Předsudky v nás věnovaný předsudečnému a nacionalistickému chování českých obyvatel vůči menšinám. Ten proběhne ve středu 4. září od 18.00 v prostorách centra DOX.

Karikatury si je možné prohlédnout na adrese: https://drive.google.com/?usp=chrome_app#folders/0B4oBt-4q_cY8X3k2R0NpbEs0Z2s

Pozor falešný profil!

2013-08-23T23:42:00.003+02:00

Na Facebooku vznikla nová stránka Čechy v ČR nechceme. Protože nejsme její zakladatelé, ale vznikla pod nikoliv naším facebookovým účtem, nabádáme naše příznivce k ostražitosti. Autoři nás nekontaktovali, ani nám nijak nedali najevo své zájmy. Raději se od nich držte dál! My jsme se totiž po posledním banu rozhodli nezakládat další verzi FB fan page. V našem okruhu navíc není nikdo, kdo by s ní měl něco společného, předpokládáme proto, že se jedná o hákáče nebo podobný ksindl.

Vyrobte si placky!

2013-08-20T18:10:00.001+02:00

Chcete stylovou placku? Máme pro vás tisková data! Sami si tak můžete vyrobit tolik placek, kolik jen budete chtít. A pokud byste je nechtěli vyrábět, stačí přijít na Pochod proti Čechům, který proběhne 24. srpna od 14.00. Sraz je v Praze před kostelem sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Podrobnosti zde: http://www.stopcechum.cz/2013/08/pochod-proti-cechum.html.

Tisková data placek jsou ke stažení zde: https://drive.google.com/?usp=chrome_app#folders/0B4oBt-4q_cY8S2c4WHRCdy1MTzQ Soubor se jmenuje: stop_cechum_78x78_TISK.pdf.

Pochod proti Čechům

2013-08-19T12:45:00.001+02:00

Máme toho dost! Češi jsou agresivní dobytek; lžou, kradou, vraždí, znásilňují. Jejich kriminalita je bezmezná, jejich zločiny ohavné. A teď ještě chtějí útočit na slušné lidi. Zastavme český teror. Postavme se jim na odpor.
Vydejme se společně na Pochod proti Čechům. V sobotu 24. 8. se sejdeme ve 14.00 před kostelem sv. Petra a Pavla na Vyšehradě v Praze. Náš pochod zakončíme koncertem.
Vystoupí kapely Neosound, Debbi Love a Vagyny dy Praga. Občerstvení je zajištěno na místě.

Facebook event https://www.facebook.com/events/147811868760151/147815075426497

A rozhlasový spot.

Češi jsou hrozbou pro Českou republiku

2013-08-18T22:12:00.000+02:00

Mnozí Češi hájí svou přítomnost v České republice lichým argumentem, že je tento stát pouze jejich a bylo tomu tak vždy. Stejný nesmysl, a to je opravdu úsměvné, používají také proto, aby ze „své“ země vyhnali slušné lidi. Není ani třeba chodit daleko do historie, abychom mohli tohle tvrzení Čechů snadno vyvrátit.

Například v roce 1921 tvořili Češi sotva třetinu z 13,4 milionu obyvatel Československa. Němců bylo více než 23 %, Slováků i Moravanů okolo 15 % a Maďarů asi 5,5 %. Rusíni přispěli do statistik 3,4 %, Slezané asi 2 % a Židé více než 1 %. Ve zbývajících 2 % se ukrývaly ostatní menšiny. Zmíněná čísla byla po první světové válce určující pro vyhlášení samostatného státu. Jen díky početnému a národnostně pestrému obyvatelstvu totiž mohla tahle mladá demokracie uprostřed Evropy vzniknout. Kdyby totiž budoucí prezident nového státu Tomáš Garrigue Masaryk vyprávěl v exilu tehdejšímu americkému prezidentovi Woodrow Wilsonovi, že chce založit stát, v němž bude jen necelých 7 milionů obyvatel, a z toho navíc většina Čechů, místo podpory by si vysloužil leda tak výsměch.

A co všechno přinesla tahle multikulturní a multinárodnostní společnost, kde byli etničtí Češi jen jednou z mnoha menšin? Prezidentem byl zvolen filosof, sociolog a univerzitní profesor Tomáš Garrigue Masaryk, moudrý politik, který se těšil respektu doma i v zahraničí. Tento muž, kterému v těle kolovala z poloviny německá a z poloviny slovenská krev, podporoval emancipaci žen a do Československa přivedl svou manželku – Američanku.

V novinách tenkrát působili literární velikáni jako Karel Čapek, Eduard Bass nebo třeba Karel Poláček. Vedle česky píšících literátů sbírali v pražských ulicích inspiraci i autoři publikující výhradně v němčině. Poslední díla tehdy dopisoval Franz Kafka a své prózy i teoretická pojednání vydával i spisovatel, překladatel, hudební skladatel a viceprezident Židovské národní rady Max Brod. Německý architekt Ludwig Mies van der Rohe postavil v Brně Vilu Tugendhat. Ženy nosily elegantní šaty pod kolena, muži klobouky. Československo patřilo v té době mezi 10 nejvyspělejších států světa, protože kromě několika Čechů naštěstí zemi spravovali i Němci, Slováci, Moravané nebo třeba poslanci Židovské strany.

O dvacet let později ale Češi ukázali, jak si „váží“ svých spoluobčanů, bez kterých by stát nedokázali založit ani udržet. Mnozí z nich kolaborovali s nacisty a ochotně se podíleli na „konečném řešení židovské otázky“. Útočili i do vlastních řad, jednoho z mála lepších Čechů Karla Čapka utrápili vulgárními a nenávistnými anonymy dřív, než to mohli stihnout nacisté. Sprosté nadávky a výhružky fyzickou likvidací adresované slušným lidem zůstaly dodnes českou národní tradicí.

Židy a Romy vyvraždili nacisté ve spolupráci s Čechy, Němce si Češi vyhnali sami a Slováci s nimi po právu ztratili trpělivost a po letech federace se s Čechy rozešli. Po roce 1993 tak celý stát zůstal napospas pouze Čechům, kteří se ze všech sil snaží, aby to tak bylo navždy, respektive do doby, než ho definitivně zničí nebo jako národ vymřou. Než k tomu ale dojde, svůj majetek vesele rozdávají mafiánům. Na Pražský hrad si nejprve zvolili zloděje a pak alkoholika, který bez mrknutí oka uráží muslimy, novináře nebo znásilněné ženy, podle toho, kdo se mu zrovna dostane do cesty. Jejich přední politici nechávají své milenky, aby s pomocí vojenské rozvědky sledovaly jejich manželky, nebo si na oslavy zvou kamarády, kteří se tam pak postřílí. Místo novin, do kterých kdysi přispíval svými sloupky i Čapek, skupují teď Češi bulvární plátky. Vrcholem jejich architektury je podnikatelské baroko a nejoblíbenějším módním doplňkem zůstávají ponožky v sandálech.

Nemůže být pochyb o tom, že za všechen marasmus mohou jedině Češi. Svou zemi sami spravovat totiž nedovedou, ba dokonce nezvládají zachovat ani svou vlastní populaci. Když jim s oběma problémy chtějí dobří lidé z cizích zemí pomoci, Češi nabídku odmítajía dobrodince vyhánějí pryč.

Krátký úvod do češtynu

2013-08-12T22:34:00.000+02:00

Na časté žádosti jsme se rozhodli pokračovat ve studiu a zkoumání češtynu a předkládáme všem zájemcům a těm, kdo se chtějí domluvit s Čechy, první přehled základní frazeologie tohoto specifického komunikačního útvaru.

První, co je třeba se naučit, je základní vítací fráze. Tuto frázi používají Češi při prvním kontaktu s neznámým člověkem. Určuje také charakter další konverzace a je možno ji průběžně během interakce opakovat, čímž Čech nabývá pocitu bezpečí. Tato fráze zní: „A ty seš co za národ??“, případně neformálnější: „Co máš v občance?“

Na tuto frázi lze odpovědět mnoha různými způsoby. Typické bývá: „Tady je to celý na trestní oznámení, už to mají zástupci!!!!“

Jak naši pravidelní čtenáři vědí, Češi jsou tvorové povýtce teritoriální, proto nebuďte překvapeni, když vám Čech rázně sdělí: „Já sem tady doma, ty jen na návštěvě, aby bylo jasno!“ Se skutečným stavem věcí nemá tato fráze nic společného; jedná se o běžnou formalitu, typickou pro přátelsky naladěný kontakt, zpravidla českého samce.

Jak jsme již upozornili ZDE, Češi dle vědeckých výzkumů nejsou lidé. Nedokáží se tedy oslovovat jmény, ta jsou v češtynu tabuizována, a tak je třeba používat některé ze zdvořilostních oslovení. Zvláště frekventovaná jsou „mrtki“ nebo „krysí čůráku“.

Pro běžnou formální konverzaci není ještě nutné ovládat češtyn podrobně, Češi nevyhledávají dlouhé a konzistentní rozhovory, proto nic nezkazíte běžnými konstatováními „Ukrajinci nám kradou práci.“, „Hitler umřel moc brzo!“ nebo okřídleným „MŮŽOU ZA TO CIGÁNI!!!!“ Dáváte tím najevo přátelské úmysly a fakt, že jste včera prochlastali výplatu.

To pro základní sblížení stačí, nebudeme vás zatěžovat zbytečnými frázemi a obraty. Na rozloučenou řekněte Čechovi prosté „Tak táhněte jinam. Nikdo vás tu nedrží!“ a rozejděte se.

Gratulujeme! Nyní jste se seznámili s Čechem.

Vlastnosti typického Čecha

2013-08-12T22:24:00.001+02:00

Množí se nám dotazy, jak rozeznat Čecha. Přinášíme vám proto prostou příručku, spíš seznam bodů, podle kterých Čecha snadno identifikujete. Je velmi obtížné nalézt dnes ve volné přírodě Čecha, který splňuje všechny body, ale jejich kumulace značí víc češství. Tento test je mnohem vhodnější a přesnější, než všechny krevní testy dohromady.

Typický Čech:

1. Je vulgární, miluje sprosté vtipy a svůj nechutný slovník s oblibou používá i na zcela nevhodných místech.

2. Trpí ignorantstvím a šovinismem, často napadá jiné národy a kultury a upřednostňuje negativní zprávy o nich.

3. Pyšní se svým národem a kořeny, přitom ale neumí pořádně mateřský jazyk a nezná vlastní dějiny. To pokládá za zcela běžnou věc, a myslí si, že v zahraničí je to stejné.

4. Je fanatický, jeho fanatismus se ale projevuje především ve formě agresivity, kterou on sám považuje za mírumilovnost a toleranci.

5. Je extrémně skrblivý a tato jeho vlastnost často překračuje hranice jakékoliv logiky. Lakotnost u něho někdy přechází až do fáze zbožnění.

6. Je závistivý, zároveň se ale domnívá, že ostatní lidé závidí buď stejně jako on nebo ještě více.

7. Libuje si v tělesných rozkoších, které staví daleko výše než duchovní hodnoty.

8. Je neschopný objektivity, srovnávání a konstruktivní kritiky. Místo toho rád destruuje, nadává a ponižuje.

9. Je nepoučitelný, své vidění světa považuje za jediné možné a nehodlá o tom diskutovat. Odlišné názory fanaticky odmítá, jelikož je považuje za přímé ohrožení své existence.

10. Má odměřený či přímo odmítavý vztah k víře a náboženství.

11. Snaží se za každou cenu splynout s davem či s většinou, a to i u násilných skutků; v takovém případě se rád přidává.

12. Je zbabělý, pokud se odhodlá k rázným činům, činí tak pouze v rámci přesily. S oblibou to ale vydává za mužnost a statečnost.

13. Pravda a spravedlnost jsou pro něj prázdnými hesly a raději se podřizuje momentální situaci. Je ochotný svědčit pouze v případě, že mu z toho kyne nějaký prospěch.

14. Neumí si zjistit skutečný stav věcí, místo toho se přiklání k verzi, která je pro něj nejvýhodnější.

15. Chybí mu všeobecný rozhled, dává totiž přednost informacím, které mu umožňují uspokojení jeho nejprimitivnějších potřeb a pudů. Ostatní informace ignoruje. Často tak nejen neví, co se děje v zahraničí, ale dokonce ani v nejbližším okolí. Náhradou za to si vytváří svět bludů a mýtů, kterému bezmezně věří.

16. Neumí projevovat city, pouze vášně.

17. Je vlezlý, nerespektuje cizí soukromí a jako nevychované dítě se vyptává i na věci intimního charakteru.

18. Je ukřivděný a s oblibou se vydává za chudáčka. Neštěstí druhých je mu ale zcela lhostejné.

19. Libuje si ve špatných náladách a rád se jimi chlubí.

20. Vyznává patriarchální model společnosti, což se týká i ženské části populace. Čeští muži vyžadují od svých žen podřízenost a Češky zase považují své partnery za druhé tatínky. V zaměstnání se emancipované ženy nemají šanci prosadit a na důležité posty se dostávají submisivní favoritky vysoce postavených pánů.

21. S oblibou experimentuje s návykovými látkami a nutí k nim druhé.

22. Rád někoho vydírá a zastrašuje, potřebuje totiž, aby byl někdo na něm závislý. Jelikož miluje moc, má pozitivní vztah k penězům, neboť jsou pro něj důležitým prostředkem, jak ji získat. Vyžaduje-li to ale situace, je ochoten kvůli moci peníze oželet.

23. Jelikož je falešný, není schopen upřímnosti a považuje ji za slabost.

24. Běžně porušuje zákony vlastní země a obchází je. Vždy ovšem způsobem, jakým to činí jeho vrstevníci, aby se za ně případně mohl schovat.

25. Altruisty považuje za blázny, nutné k maximálnímu využití, zpravidla prostřednictvím podvodu. Ochotně na nich také parazituje.

26. Nerad dává ze svého, od druhých si ale bere plnými hrstmi, což nepovažuje za nic špatného. Často se také uchyluje k vyžebrávání.

27. V práci se dříve či později pokusí o krádež a v případě úspěchu ji začne považovat za své privilegium.

Edvard Beneš: „Otázku českou vylikvidovat!“

2013-08-10T16:00:00.000+02:00

Přední Čech Edvard Beneš se do historie zapsal tím, že zemi dvakrát nechal napospas agresorovi a vyhnal z ní třetinu obyvatel Čech a Moravy. Co když ale byla jeho slova v revolučním zápalu překroucena? Nabízíme alternativní interpretaci jeho nejznámějšího projevu i s dobovým komentářem.

„Tak končí svoje řádění Češi. To, co se zdá neuvěřitelným a nepochopitelným, se opravdu dělo: Ten český lid šel do kradení jako slepý a hluchý, nevzepřel se, nezamyslil se, nezastavil se; šel a dával se tupě anebo fanaticky kradl a kradl. Tento národ přestal být už vůbec lidským, přestal být lidsky snesitelným a jeví se nám už jen jako jedna jediná veliká lidská nestvůra. Tento národ musí stihnout za to všecko veliký a přísný trest.

Vzpomínáte si, jak jsme se pokoušeli naše Čechy přesvědčit, přemluvit a získat k tomu, aby se s námi dohodli, aby nepřipravovali krádeže, aby neničili svůj stát a svůj blahobyt? A jak nám zpupně odpovídali a nestoudně se hrnuli do vlastní své záhuby? A myslíte, že je možno znovu to zase opakovat a znovu se s nimi dohodovat a za deset, dvacet let znovu vytrpěti to strašné rozkrádání a nové strašné katastrofy?

Ne, tu starou politiku, tu starou svou zkušenost už opakovat nebudeme. Řekli jsme si, že český problém v republice musíme definitivně vylikvidovat.

A pro svou budoucnost si sami sobě řekněme: Zůstaneme vždycky věrni svým velikým tradicím československým a zůstaneme věrni svým lidovým, demokratickým a svým sociálním ideálům naší nové revoluční doby! Zůstaneme věrni své družbě a spolupráci se Sovětským Svazem a nové společné naší politice slovanské. A společně s Ruskem, s Anglií a Amerikou už nedopustíme, aby byl tak pustě, pohansky a barbarsky ničen mír a demokratický řád světa.“

Slova pana presidenta, vyslechnutá s nevšedním zájmem a pozorností přítomných, byla odměněna dlouho trvajícím potleskem. Byly to strhující a nezapomenutelné okamžiky, kdy Brno děkovalo z upřímného a láskou překypujícího srdce svému presidentovi za jeho velkou a těžkou práci pro národ. Když se bouře na chvíli utišila, pan president s radničního balkonu k brněnskému lidu krátce i promluvil.

„Děkuju vám upřímně a srdečně za opravdu vřelé a dojemné uvítání při mém návratu do vlasti. Nyní se dáme hned do práce. A budeme dělat pořádek mezi námi, zejména také i zde v městě Brně s Čechy a všemi ostatními. (Potlesk.) Můj program je – já to netajím – že otázku českou musíme v republice vylikvidovat. (Potlesk, výborně.) V této práci budeme potřebovat všech sil všech vás. Já vím, jak se národ za celou tu dobu persekuce dobře držel, jak zůstal věrný, jak vy všichni jste věrni zůstali a v témže duchu budeme muset nyní dělat svoji práci v budoucnosti na novém vybudování republiky.

Do této práce nyní se všichni dejme a této práci provolávám srdečně Zdar!“

Slova presidentova byla podnětem k novým projevům radostného opojení a vyvolala nové nesmírné nadšení nepřehledných zástupů. Tento velký svátek obyvatelstva města Brna byl zakončen zahráním hymny československé, kterou obyvatelstvo spontánně zapělo s sebou, jakož i hymny sovětské.

Jak nebýt Čechem v 10 krocích

2013-08-10T14:18:00.000+02:00

Ať chceme nebo ne, velkou měrou jsme určováni prostředím, ve kterém vyrůstáme a žijeme. Mnoho z nás je odmalička vystaveno tomu nejhoršímu – češství. Téměř všichni se proto občas přistihneme při chování, které nelze označit jinak než jako české. Jak těmto zvířecím pudům nepodlehnout a zůstat slušným člověkem i mezi Čechy?

Nekrást: Kradení je národním sportem české svoloče, v této disciplíně nemá Čech konkurenci. Chybí mu v tomto ohledu jakékoliv skrupule, bez mrknutí oka okrade přátele, sousedy i vlastní rodinu. Mezi Čechy je toto chování běžně tolerováno, to ale neznamená, že se tak musíme chovat s nimi.

Neuplácet: Čech nedokáže hrát fair – tak jako nechápe, že zákony platí stejně pro všechny, tedy i pro něj, je mu naprosto cizí i koncept rovných šancí. Z pozice síly či pro sebemenší výhodu neváhá udělat cokoliv, třeba za pětikorunu prodat svoji matku.

Používat mozek: Čech žije v paralelním světě svých předsudků a paušalizací. Opravdu jsou všichni příslušníci jedné skupiny zaměnitelně stejní? I dítě je v tomto ohledu zralejší, než „dospělý“ Čech.

Respektovat ostatní: Všimli jste si, jak se Čech chová ke slabším, například komunikuje s dětmi? „Nesahej na to, přestaň, buď zticha!“ A jak česká lůza plive po chudých lidech či menšinách, netřeba připomínat. Jen je-li tvrdě vykázán do svých mezí, chová se patřičně úslužně. Jinak se však Čech povyšuje nad každého, připadá si ze všech nejchytřejší. Zkrátka platí výrok jednoho Hornorakušana: „Čech je jako cyklista – nahoru se hrbí, dolů šlape.“

Komunikovat: Čech je autista, který se neumí vyjádřit jinak než konfrontací, často i pěstmi. Všimli jste si, jak se spolu Češi baví? Halekají jeden přes druhého, aniž by se skutečně poslouchali a reagovali na argumenty. My jsme dospělí lidé a dokážeme si naslouchat a porozumět.

Nepoužívat násilí: Je-li konfrontován s něčím, co přesahuje jeho primitivní vidění světa (např. nezištné chování nebo ohleduplnost), reaguje odmítáním a agresivně to potírá. Člověk na potkání neuráží ani kolem sebe nemlátí!

Nežít jako hovado: Čech se chlubí tím, že se živí odpadky celé Evropy. Obléká se nejhloupěji, jak dokáže, a bydlí v čemkoliv, co má střechu nad hlavou – panelák je jeho přirozený habitat, a když do rukou dostane historickou budovu, musí ji zdemolovat. A taky vám Češi ze zelného vnitrobloku udělali parkoviště?

Mluvit česky: Čech se dorozumívá zvláštní hatmatilkou zvanou čestyn. Tento pajazyk nezná interpunkci ani správné skloňování, o nějaké stylistice či metaforickém vyjadřování nemluvě.

Mít hodnoty: Samozřejmě jiné než jen peníze, což je kompas, podle kterého se orientuje Čech. Právě tím, že věříme v něco víc než jen plný žaludek, se jako lidé odlišujeme od Čecha v prvé řadě.

Čechům už každopádně není pomoci – morálku či smysl pro realitu nikdy nenajdou. Dali jsme jim šanci tisíckrát, oni ale bořit a ničit nepřestanou. Jediné řešení pro naši zemi je jejich vypuzení někam, kde již nebudou páchat žádné škody. Co nejdál odtud!

Je čechofobie rasismus?

2013-08-03T12:26:00.000+02:00

Je čechofobie rasismus? Tato otázka se často objevuje v diskusních platformách v souvislosti s narůstající expanzí Čechů do civilizovaného světa. Nechceme čtenáře nudit standardní odpovědí, že odpor ke všemu českému rasistický být nemůže, protože Češi nejsou rasa. Odmítat jejich pokleslou kulturu není genetický rasismus! Předvedeme na několika příkladech.
Z pohledu na mapu současných konfliktů je naprosto jasné, že expanze Čechů do světa se protiví lidem všech barev a kultur - od Papuánců a Filipínců přes Tibeťany a Rusy po Nigerijce, Jihosudánce, Etiopany ... no až po Evropany, samotné, včetně Romů. Taky je naprosto jasné, že ve světovém odporu vůči Čechům vedou ne-Evropané, a to už proto, že mnohé neevropské národy a etnika mají s Čechy historicky sice kratší, zato ale bezprostřednější a občas i drsnější zkušenosti, než třeba Západní Evropa: např, v roce 2005 český turista zapálil rezervaci v Chile.
Vezměte si „čechofobní“ (mimochodem hrozné slovo) síň slávy: Josip Tito – Chorvat, Sebastián Piñera – Chilan, Vladimír Putin – Rus, Nicolas Sarkozy – Francouz, a tak by šlo pokračovat donekonečna.
A nejen tyto celebrity. I prostí občané a civilisté trpí pod nájezdy Čechů. Kromě mediálně-intelektuálních střetů totiž probíhá i rada horkých střetů. Na chorvatské frontě, na německé frontě, rakouské frontě, polské frontě, italské frontě, tuniské frontě, turecké frontě, egyptské frontě, britské frontě, kanadské frontě, atd. Krom Evropanů, kteří se drží zpátky, kdejaké etnikum a kdejaký kulturní okruh ubližuje čecháčkovi.
No a v Česku? K nejhlasitějším kritikům, pokud ovšem nejsou zastrašováni, je jim vyhrožováno likvidací a jsou vždy nějak nevybíravě umlčeni, patří Tomio Okamura – Japonec, Kumar Vishwanthan - Ind - no ten rasista fakt není, blogger Martin Novák - Pražák... ale v protičeských kruzích najdete i polo-jordánku, polo-syřanku, Roma, Západoafričanku, Rusů a Arménů a Židů jak naseto ... (mnozí si nepřejí být jmenováni).
Ty, kdo tuto doslova benettonskou přehlídku záměrně nevidí, ty pravděpodobně nelze přesvědčit. Nehrají totiž fér. Jim o nějaký rasismus či antirasismus vůbec nejde. Obvinění z rasismu je pro ně jen nástroj… kdykoli použitelný proti každému, kdo ještě nepodlehl: v jistých kruzích tak módní sebenenávisti.
A tak místo nekonečného omlouvání, kterým by odpůrci Čechů přijali pravidla strany, jež sama nehraje fér, nezbývá než hloupá obvinění ignorovat, respektive je vyvrátit životním příkladem. A těch je víc, než dost. Čechy v ČR nechceme!

Pravdivá fakta o češích

2013-08-03T01:20:00.000+02:00

Nejsem rasista, ale když si to položím vedle sebe, černé na bílém, je jasné, že s Čechy se prostě dohromady žít nedá. Abych začal od začátku... Máme malý statek ve středních Čechách, jehož polovinu pár let pronajímáme přes agenturu na týdenní pobyty. Když jsme začínali, jezdili k nám hlavně Holanďané, Němci a Dáni. Bylo to vskutku ideální soužití, tiché milé rodiny trávily idylický odpočinek ve stínu naší zahrady, vděčné odjížděly a rádi se zase vracely. Jenže po pár letech se cosi začalo měnit: Češi, kteří se doposud v letních měsících shromažďovali v koncentračních kempech v okolí Máchova jezera, začali vystrkovat růžky a cpát se na náš dvorek. Nevím, jestli jim zvedli sociální dávky, nebo již nemusí povinně do koncentračních kempů, ale zkrátka tu jsou. Na pár následujících příkladech se pokusím ilustrovat, že tato pakáž nedokáže ctít soukromí a má pocit, že za peníze z dávek a zlodějen jim patří veškerý prostor kolem nich.

Jsou hluční

Pravděpodobně jako obraný mechanismus proti neznámému prostředí dělají Češi neustále nějaký bordel. Jejich mláďata oproti civilizovaným národnostem neuvěřitelně řvou. Rodiče se teatrálně hurónsky smějí oplzlým vtipům. A když jsou večer všichni unavení, ve strachu z neznámého ticha si pustí na plné pecky autorádio, které je chrání do dlouhých nočních hodin. Že tím možná ruší sousedy je netrápí, protože oni tam již za týden nebudou. Ve chvílích osamění, když například samice připravuje pokrm, kompenzují nedostatek zvuku zapnutou televizí. Obsah vysílání je nezajímá, hlavně že vydává nějaký hluk.

Co roste na zahradě je všech

Tato lidová tradice sahá až do husitských dob, kdy si češi říkali Bratře a Sestro a mezi incesty jedli všichni z jedné díže. Tento systém byl pro ně tehdy velmi výhodný, protože líní a neschopní Češi si tak pod rouškou společenské sounáležitosti mohli nabrat plody práce svých výjimečně šikovnějších bratrů a sester. Časem ale vinou onoho incestního souložení jejich genofond zdegeneroval takovým způsobem, že mezi nimi žádní šikovní a pracovití Češi nezůstali. Na to dnes doplácí většina normálních a pracovitých lidí, z jejichž úrody si Čech neštítí utrhnout cokoli, na co má chuť. Naše zahrada tak trpí nájezdy hladových Čechů, takže jsme leckdy rádi, pokud na nás zbude alespoň něco. Tento zvyk je zakořeněný v samotné povaze Čechů a nedá se uvažovat ani o takzvané převýchově, či asimilaci. Dokazují to nájezdy jejich mláďat na sladké plody jako borůvky, jahody, hrášek, ihned po příjezdu. Jejich rodičům na tomto chování nepřijde nic divného a tak se neobtěžují je ani okřikovat. Dokonce si možná sami říkají: “Jen se nacpěte z cizího, aspoň ušetříme a nebudu muset krást v obchoďáku”. Že toto chování není v civilizovaném světě normální, dokazují ostatní normální hosté tím, že jejich děti jsou od plodů zahrady zdrženlivé, nebo se dokonce zeptají a za jejich pobytu bývá sklizeň plodů prokazatelně větší.

Vyměšování

Jak již bylo v předchozím článku Češi, táhněte značkovat jinam zmíněno: Češi močí stále a všude. Souhlasím s názorem, že si tak vymezují nově dobyté teritorium. Bohužel nechápou, že jsou ve skutečnosti na návštěvě a mají pocit, že oni platí a tak jim vše patří. Pokud ucítí moč předchozího návštěvníka, močí ještě zuřivěji. V takových záchvatech jim pak nepřijde divné, že močí do záhonů, na předzahrádku nebo na cizí automobily. Ano, mám ověřené, že na všech těchto místech se český návštěvník vítězně vymočil. Za vrchol považuji poznatek, že toto značkovací chování přejaly i samice, protože se po zahradě začaly objevovat papírové kapesníky a toaleťák. Normálním civilizovaným hostům nemusíme WC ani ukazovat, dokáží jej sami najít a bezproblémově obsluhovat. Ale posuďte, nepřišlo by vám to trapné, ukazovat hostům k čemu záchod slouží a jak se používá? Bohužel Čech, než aby si lámal hlavu, k čemu ta mísa je, raději močí tak, jak je zvyklý, pár kroků od místa, kde právě večeří. Díky bohu, ještě jsem nezjistil, kam chodí na velkou!

Výchova mláďat

V rámci neustálého sexuálního puzení a souložení, vznikají mláďata víceméně omylem, jako vedlejší produkt zvrhlého chování Čechů. Češi neznají antikoncepci (nebo jí neumí používat) a tak mají mláďata i několikrát do roka. Potomci jsou považováni za něco jako majetek, se kterým si můžou zacházet podle svých vlastnických choutek. Pokud takový malý otrok neslouží podle představ, neštítí se Čech použít slov: “Drž už hubu!” nebo “Doprdele, už kurva nezlob!”, ostatní výrazy si ve vědecky pojatém článku nemohu dovolit. Pokud nezafungují jadrná slova, je na místě osvědčená facka, pohlavek či kopanec. Pokud Čech zrovna nepotřebuje od mláděte přinést popelník, je nejspokojenější, pokud ho nevidí. Nejlépe, když krade v zahradě, aby jej nemusel krmit. Zajímavé je, že normální civilizované národy si s dětmi hrají, hýčkají je a dokonce se zajímají, pokud pláčou. U těchto potomků je pak prokazatelně vyšší míra slušnosti.

Trávení volného času

Normální návštěvník na našem statku pobývá hlavně večer a přes noc, přes den se vydává do okolí poznávat kulturní a přírodní bohatství země. Čech se ale pravděpodobně bojí opustit dobyté území, snad ve strachu, že mu jej mezitím jiný samec obsadí a pomočí. Zdržují se tak víceméně celou dobu v jednom teritoriu, odkud ve chvílích nouze podnikají nájezdy na okolní supermarkety. Kořist pak do zblbnutí opékají na grilech a cpou si jím své mastné pupky v zakydaných nátělnících. Tento zvyk češi uchovávají pravděpodobně od dob jeskyních lovců, kdy byl oheň jedinou možnou formou úpravy pokrmu. Stejně tak se uchovala i hierarchie rozdávání pokrmu. Nejdříve dostávají statní lovci-samci, ve chvílích, kdy se prolévají pivem, mohou jíst samice. Mláďata dostávají až jako poslední, někdy na ně zbudou jen kosti pod stolem. Možná proto se pak musejí dokrmovat ze zahrady. Čech je opékáním na grilu opravdu posedlý a kdybyste mu tam strčili hovno, sežral by i to ogrilované hovno (možná proto nemůžu vystopovat, kam češi kálí). My jim raději neukazujeme, jak se používá sporák, protože díky jejich nešikovnosti by nám jistě podpálili dům.

Závěrem

Toto je jenom pár důkazů, které jsem si zcela exaktně a empiricky ověřil při sledování Čechů ve srovnání s normálními národy. A protože tahle společnost je už tak zkažená a posedlá svou politickou korektností, nemůžeme ani agentuře říct, že tam Čechy nechceme. Ještě by si o nás mysleli, že jsme rasisté. Ale takhle to dál nejde, pokud se takhle Češi chovají všude, je na čase, abychom je znovu shromáždili v koncentračních kempech a eliminovali je ze slušné společnosti.

Eliáš Lionel, Čechy v ČR nechceme!

Otto Chaloupka jde s námi!

2013-07-29T13:01:00.003+02:00

Je tomu tak, že naše hnutí proniká všemi vrstvami společnosti a rezonuje v nich krásnou písní. Někomu její tóny sice neladí, ale pro jiné je zvukem nebeských tónů. Těch, kterým lahodí, je naštěstí víc. A že strháváme další a další - toho důkazem je široká podpora kulturní, občanská i politická! Dalším z našich podporovatelů se stal poslanec Otto Chaloupka.

Zde je důkaz:

Místo kultury mají Češi kriminál

2013-07-27T22:39:00.002+02:00

Češi považují kriminalitu a zvrácenost za normální a vštěpují ji již po staletí svým dětem. Takovým konkrétním příkladem může být text českých lidových písní! Navrhujeme udělat kontrolu všech lidových a následně jejich vyřazení ze školních osnov.

Český zvyk vyhazovat novorozeňata do popelnice popisuje již tato prastará píseň: "Vrána letí, nemá děti, my jich máme jako smetí..." Proto běločeši považují toto chování za normální a na zacházení s člověkem, jako se smetím, nevidí nic divného.

O poznání závažnější dopad pak může mít píseň Šly panenky silnicí. V první sloce je nepokrytě propagována nabídka k intimnímu soužití nezletilé, vyřazení ženy z rozhodování o tom, s kým se chce intimně stýkat. "Kam panenky, kam jdete, která moje budete (majetnické násilné sklony muže)? Ta maličká ta je má (pedofilie) ..." Pokračování nám ukazuje na zcela jistě fundamentalisticky založení národa hraničící s terorismem: "Na krku má granáty..."

Abychom neopomněli další českou společensky podvratnou píseň, jejíž slova jsou: "... Černooký bača ovečky zatáčá (nepochybně český pastevec se stádem ovcí, které týrá = zatáčá). "...Já nemám maměnku, ale mám galánku, (matku už zřejmě utýral nebo rovnou odpravil a ještě se tím chlubí) ona mi vypere černú košulenku ...(ponižující ženské práce musí dělat jeho manželka, ani ji nekoupí automatku) ...Všeci sa starajú o moju chudobu,
/: a já sa nestarám, chvála Pánu Bohu : / (asociální nepřizpůsobivý typ žijící na sociálních dávkách a ještě navíc věřící fanatik)."

Již od mala je českých dětičkám vtloukáno do hlavy, kde je jejich místo: Například: "Paci, paci pacičky, táta koupí botičky a maminka pásek" Proč je na prvním místě uváděn otec? A k čemu doma potřebují pásek? Na výkon tělesných trestů, které Češi považují za běžný výchovný nástroj.

Další ukázka, jak si Češi představují výchovu dětí: "Hajej dadej, milé dítě, probudíš se na úsvitě. Nebudeš-li spáti víc, dám ti odvar z makovic .... " Matka musí nechat své dítě doma v noci samotné, protože se po nocích živí prostitucí. Celkem běžný společenský jev v českých rodinách, matka samoživitelka zajišťuje finanční prstředky pro své dítě, protože stát není schopen donutit otce, aby platil výživné. Češi běžně uspávají své děti alkoholem nebo dvarem z makovic. To se potop podepisuje na vyšším sklonu mládeže k alkoholismu a celkovou demencí dospělého národa.

Další ukázka lidové tvořivost nepotřebuje komentář: " Nesahej mi na kolínko tam je samá kost, sáhni radši na stehýnko tam je masa dost, ...Nesahej mi na kolínko tam jsou samý kosti, sáhni si jen o trochu výš, přijdeš do radosti .... Obtěžování žen je v tomto národě považováno za normální.

Svou lásku ke zvířatům předstírají...."Měla bába vrabce v kapse,vrabec v kapse píp. Zmáčla bába vrabce v kapse, vrabec v kapse chcíp."

A co teprve Pec nám spadla?! V první části říkanky si jasně říkají o dotace, dávky, pomoc (kdopak nám ji postaví?), následuje reference na seniory, kteří umí ale už jsou na cestě na Jadran (starý pecař není doma) a mladou generaci, která nemá dostatečné vzdělání a schopnosti (mladý to neumí). Konečným řešením je vše zbourat a jít od toho (dá do toho čtyři rány a už je to hotovo). "Čtyři rány" navíc spíše svědčí o pokusu o pojistný podvod.

Jak patrno, Češi jsou sémě Satanovo a je třeba je vypráskat. O tom, že jsou dítkami vládce pekel svědčí i to, že Satan je otcem lži a Češi jsou (mimo jiného) lháři. Vyžeňme tedy toto zlo. Každý věřící má mít hřích v nenávisti, protože nenávist se tak stává očistnou. Vypráskejme Čechy z ČR. Zplna hrdla zvolejme: Čechy v ČR nechceme!

Jak se zbavit Čechů

2013-07-27T10:48:00.001+02:00

Zoufalý čtenář žádá o pomoc. Přetiskujeme jeho e-mail v plném znění bez redakčních úprav. Víte, jak by se mu dalo pomoci?

Lidi mam problém! Bydlím v male vesničce mezi Lanškrounem a Českou Třebovou a poslední dobou se tu dějí dost divný věci. Člověk se to snaží odůvodnit logicky, ale prostě pak přijde další rána. Abych to uvedl do podrobností: začalo to loni v létě. Nejprve se sem přistěhovala jedna rodina Čechů. Dobře, člověk si řekne, že to se nic neděje, že to třeba jsou slušní Češi nebo něco takového, pak se ale na místo, kam přišli, začnou týden na to stěhovat další Češi. Ty rodiny jsme viděli v sedmi lidech, ale nejsou zde nahlášené. Po tomto se delší dobu nic nedělo, ale na podzim známá viděla ve vedlejší vesnici malého šedivého mužika. Nevěřili jsme jí to, než přišla její sestra, že to ten večer za jiných okolností viděla taky. To jsme přešli. Nějakou dobu byl klid, ale pak jsem šel za dům pro nabíječku do přistřešku. Škrtnul jsem sirkou, že si zapálím, ale vyrušil mě rachot, tak jsem zalomozil a tu - dupot na střeše dílny. Zakřičel jsem a dupot na střeše ustal. Zavolal jsem na ženu, ať posvítí lampou na středchu, ale nic tam nebylo. Hrozně to páchlo, říkal jsem si, že by takhle mohl smrdět tchoř. Ale u nás žádní tchoři nežijí. Navíc se tento incident opakoval i u vrat a po dvorku. Nikdy jsme nic neviděli. Když jsme se ale se ženou vraceli z vycházky, něco proběhlo kolem auta. Další den to viděl i bratranec odbíhat od potoka - taková divná shrbená věc. Neřešil sem to, ale pak jsem na poli viděl Čechy, jak kradou brambory. Prosím o radu, jak se jich mám zbavit. Zkoušeli jsme instalovat strašáky, co při pohybu imitovali zvuky policie, ale jediné, co se stalo, že je spálili. Do oken jsme instalovali závěsná zařízení, co hází prasátka. Na holuby to funguje dobře, ale na Čechy, zdá se, to nemá vliv. Jejich puch je odpuzující a jejich dotěrnost bezmezná. Prosím, poraďte, co máme dělat, abychom se jich zbavili?

Je patrné, že česká invaze neustává, ale stává se vlezlejší a otravnější. Jejich strategií je vyslat vždy jednu rodinu ozkoušet terén a pokud ta zjistí, že je vše v pořádku, přitáhne další své příbuzenstvo. Buďte bdělí! Pokud uvidíte někde Čecha, okamžitě informujte hlídku a zbavte se jich dřív, než bude pozdě! Čechy v ČR nechceme!

I Havel by šel s námi

2013-07-25T18:23:00.001+02:00

Kdyby býval ještě žil, byl by nás podpořil.
"Po takových příhodách se pak objevuje zákonitě volání po další homogenizaci společnosti: zbavíme se Židů, pak Němců, pak buržoazie, pak disidentů, pak Slováků – a kdo bude na řadě příště? Romové? Homosexuálové? Cizinci vůbec? A kdo tu zbude? Čistokrevní Čecháčkové se svým dvorečkem. Nejde jen o to, že takové postoje nebo dokonce taková politika jsou nemravné, jde i o to, že jsou sebevražedné.“
Václav Havel: Zápis z 26. dubna 2005, Prosím stručně, 2006
Právě proto je třeba se zbavit Čechů! Čechy v ČR nechceme!

Vyhnáním Čechů začnou zlaté časy

2013-07-25T12:00:00.001+02:00

Po konečném vyřešení české otázky bude nejnaléhavějším úkolem dosídlení prostoru vyčištěného od Čechů. Návod na to nám v létech po 2. světové válce tato verbež poskytla sama – vedle kradení je právě genocida jedinou disciplínou, ve které Češi skutečně vynikají. Zbavení naší země českého póvlu takto ovšem nelze označit ani omylem. Spíše jde o nepříjemné, ale nutné opatření, podobně jako deratizace zpustlé budovy.
Následné znovuosídlení však nebude jednoduché; ostatně ani čeští mistři v oboru „koncovku“ svojí takzvané národní revoluce příliš nezvládli. Dříve prosperující pohraničí bylo přenecháno všemožným zločincům a zlatokopům, zkrátka náplavce bůhví odkud. Jak to dnes vypadá a jak se žije v Ústí nad Labem nebo Mostě asi není nutné rozvádět.
Poválečné vyhnání civilizovanější a pracovitější třetiny obyvatel Čech a Moravy si české zrůdy neopomenuly osladit hromadným znásilňováním, systematickým mučením ve sběrných táborech a masakry po celé zemi. Na úroveň Čechů se pochopitelně nesnížíme, nebudeme si jimi špinit ruce. Chceme pro ně přece jen to nejlepší: vlastní stát či rezervaci, chcete-li. V sibiřské tundře je místa dost!
Prvním úkolem po vyčištění naší země bude, zajistit veškerou použitelnou infrastrukturu. Ta se po desetiletích české „správy“ nachází v mnohdy katastrofálním stavu. Smysluplná zařízení jako vysokorychlostní železnice v zemi neexistují, zato je plná nepotřebných tunelů pod Letnou, předražených dálnic a jaderných elektráren. Krajinu také hyzdí nekonečná pole skladů bůhví čeho, česky nevkusné katalogové domy, panelákové králíkárny či nesmyslné fotovoltaické elektrárny. Naší krajině se velmi uleví, až se tyto památníky češství konečně strhnou.
Nahrazení české sebranky lidmi bude mít podobný efekt, jako osídlení pohraničí horníky a zemědělci z německých zemí ve 14. století – naše země rozkvete do nebývalé ekonomické síly. Proto na nic nečekejme: Vyžeňme Čechy z ČR teď!

Infekce dělá z lidí Čechy

2013-07-25T01:20:00.000+02:00

Toxoplasma gondii je mikroskopický parazitický organismus, který se usazuje ve svalech a v mozku hostitele a dokáže chemickými zásahy ovlivňovat jeho chování. U člověka může Toxoplasma v dlouhodobém horizontu změnit jeho celkovou osobnost. Nakažený jedinec často do konce života neví, že je Toxoplasmou nakažen.
Výzkum prokázal, že lidé nakažení Toxoplasmou vykazují změny v chování a myšlení. Z nakažených žen se stávají důvěřivé, naivní osoby, které ztrácí zábrany. Nakažení muži získávají nacionalistické sklony a odmítají respektovat autority, tradice a právní řád. U obou pohlaví se projevují vyšší sklony k pocitům ublíženosti.
Abychom pochopili, jak zákeřně se Toxoplasma projevuje a proč manipuluje s myšlením svého hostitele, musíme se seznámit s životním cyklem tohoto parazita.

Životní cyklus

Životní cyklus Toxoplasmy začíná stádiem, které připomíná vajíčko a nazývá se oocysta. To leží v půdě a na rostlinách. Vajíčko se dostane nejčastěji do těla drobných býložravců, kteří sežerou tyto rostliny, nebo hrabou v kontaminované půdě. V jejich těle se z vajíčka "vyrojí" jednotlivé Toxoplasmy, které se rychle a nepohlavní cestou množí, napadají tkáně a nervový systém. Když se dostatečně rozmnoží a zaplaví celé tělo, usadí se ve svalech a v mozku svého hostitele.
Dospělá Toxoplasma může dokončit svůj životní cyklus pouze v těle kočkovitých šelem. Pouze ve střevech šelmy může uskutečnit pohlavní fázi rozmnožování. Proto v těle býložravce (mezihostitele) zahájí účinné manipulační aktivity, změní jeho chování a odbourá jeho pud sebezáchovy, aby se mezihostitel stal kořistí kočkovité šelmy.
Nakažení hlodavci působením Toxoplasmy v jejich mozku mají pomalé reakce, ztrácí ostražitost, ignorují nebezpečí a jsou snadnou kořistí. Při pokusech v laboratoři nakažené myši končily jako první v pasti a ztrácely strach z koček.
Když šelma uloví a sežere nakaženého mezihostitele, tak se parazit usadí ve střevním epitelu šelmy, rozmnožuje se pohlavní cestou a vytváří "vajíčka" (oocysty). Tyto vajíčka vyjdou z těla šelmy ve výkalech, dostanou se do půdy a na povrch rostlin, kde dokáží dlouhodobě přežít a čekat na nové oběti. Tím celý životní cyklus začíná znovu.

Toxoplasma v těle člověka

Myši a jiní drobní hlodavci jsou pravým mezihostitelem. Ale často se stane, že se vajíčka Toxoplasmy dostanou do jiného organismu, například do psa, nebo do člověka. I v takovém případě dělá Toxoplasma to, k čemu je geneticky naprogramována - usazuje se v mozku, kde manipuluje s myšlením svého hostitele a odbourává jeho kulturnost.
Nakazit se dá nehygienickým kontaktem s kočkami, ze syrového a nakaženého masa, z nepřevařeného kozího mléka, nebo ze špatně umyté zeleniny, která vyrostla v kontaminované půdě.
Když se člověk nakazí, Toxoplasma se v jeho těle usadí po zbytek života. Latentní toxoplasmosa nezpůsobuje zdravému člověku problémy a člověk nemusí po celý život zaznamenat, že je nakažen. Ale u osob se sníženou imunitou může Toxoplasma v jeho mozku vyvolat psychická onemocnění, především neurozy, nebo schizofrenii.

Vliv Toxoplasmy na chování a osobnost

Vědci zjistili, že mezi zdravými a nakaženými osobami existují statisticky významné rozdíly v některých psychologických faktorech.
Toxoplasma působí na psychiku hostitele v tom směru, aby odbourala jeho celkovou kulturnost a zvýšila šance, že se hostitel stane obětí. Stejně jako u laboratorních myší Toxoplasma ovlivňuje jinak samce a jinak samice, tak i u lidí Toxoplasma působí u některých vzorců chování jinak na ženy a jinak na muže.
U nakažených mužů byl zjištěn pokles síly superega, tj. pokles ochoty respektovat společenské normy a autority, vzestup podezřívavosti a nárůst vnitřní nejistoty. U nakažených žen byl naopak zjištěn vzestup společenské otevřenosti, bezstarostnosti a důvěřivosti a naopak pokles podezřívavosti, či předsudků.
Nakažení muži i ženy shodně vykazují vyšší úroveň náchylnosti k pocitům ublíženosti.
Osobnostní rysy, které vykazují nakažené osoby, může ještě znásobit vliv dnešní všudypřítomné rasistické, pseudohumanistické pročeské propagandy v médiích a ve školství. Tím se z nakažených osob mohou stát jedinci rasisticky, xenofobnně a národovecky orientovaní.

Z nakažených se stávají Češi a xenofobové

Jak bylo zjištěno, ženy nakažené Toxoplasmou bývají velmi otevřené, důvěřivé, bezstarostné a nepodezírající. Pod vlivem pročeské propagandy se z nakažených žen snadno stanou osoby se sebe-destruktivními sklony - velmi naivní, extrémně důvěřivé, aktivně vyhledávající vztahy s Čechy, se předsudky, ignorující nebezpečí.
Případů, kdy taková dívka byla českými imigranty zavražděna, znásilněna, nebo nakažena kvůli své nepochopitelné naivitě a pro-české pomatenosti, jsou tisíce.
U nakažených mužů může (pod vlivem pročeské propagandy a pravičáctví) pokles jejich ochoty respektovat normy a autority přerůst v dlouhodobé nacionalistické tendence, v averzi až nenávist k všemu jinému, nezglajchšaltovanému, neznomralizované společnosti, a v útok proti tradičním společenským normám, kulturním prvkům a řádu, jakými je soužití s jinými lidmi (ovšem my víme, že u Čechů se o lidech nedá hovořit).
Tím vším Toxoplasma zvyšuje šance, že se nakažený člověk stane obětí. Žena příliš důvěřivá a tolerantní má vyšší šance, že se stane něčí obětí, než žena zdravě protičeská a ostražitá. Muž, který se obrátí proti společnosti, jejím normám a mužským autoritám má také (v přírodních podmínkách) vyšší šance, že se stane obětí, než muži, kteří zůstávají věrní širší skupině, respektují její tradiční normy a tvoří disciplinovanou a jednotnou sílu zářící mnoha barvami.
Vyšší náchylnost k pocitům viny byla pozorována u nakažených žen i mužů. Pocity viny jsou také typickým prvkem v myšlení pro-českých pravičáků a ultra-liberálů. Jedinci plní pocitů viny a zároveň ovlivnění touto propagandou následně šíří své negativní a destruktivně kritické myšlení na celou společnost a podněcují nenávist.
Jak se Toxoplasma snaží ze svého mezihostitele udělat oběť, ovlivňuje i jeho reflexy. U nakažených myší se objevily zpomalené reflexy. U lidí je to podobné, což se projevuje například v dopravě. Toxoplazmóza statisticky významně zvyšuje pravděpodobnost dopravní nehody. Výzkum provedený v Praze ukázal, že riziko dopravní nehody je u nakažené osoby zhruba 2,5krát vyšší než u osoby zdravé, přičemž v nejmladší sledované věkové kategorii od 15 do 29 let je riziko dokonce 3,7krát vyšší.

Etno-masochistická schizofrenie

Také bylo zjištěno, že Toxoplasma pravděpodobně hraje roli i při vzniku schizofrenie - duševní choroba projevující se rozpolceným myšlením, abnormálním chováním, zkresleným vnímáním reality (bludy, negativismus, iracionalita) atd.
Schizofrenie se dá přeložit jako "rozpolcené myšlení". U pro-českých pravičáků a ultraliberálů často můžeme pozorovat takové rozpolcení. Jedná se např. o případy etno-masochistů - bílý jedinec neustále přesvědčuje své okolí, že bílá rasa a bílé národy jsou ti nejlepší, jsou pachatelé všeho dobra a že světové problémy způsobují muslimové nebo imigranti. Současně ale tito etno-masochisté zcela nelogicky dál zůstávají v Evropě, mezi ostatními národy a etniky, a nestěhují se na jiné kontinenty, daleko od pestrosti světa, ke které projevují nenávist.
Jedná se jednoznačně o bludy (neboť historická fakta jasně dokládají, že hlavně Češi, spáchali neuvěřitelné množství genocid a ideologicky motivovaného vyvražďování) v kombinaci s negativismem a rozpolceností, což svědčí o lehké formě schizofrenní poruchy spojené s etno-masochismem. Příčinou této poruchy může být Toxoplasma v kombinaci s frustracemi a vlivem pronárodního čechismu.

Nakažení mají také sklony k sebevraždě

Na univerzitě v Michiganu vědci zjistili souvislost mezi nákazou a sklonem k sebedestuktivitě. Nakažení Toxoplasmou mají podle výzkumu sedmkrát vyšší pravděpodobnost, že se pokusí o sebevraždu.
Xenofobie, rasismus a podpora odporu vůči imigrantům, je také jistá forma sebedestruktivního chování. To vidíme na příkladu západních měst a zemí, které svou uzavřeností a xenofobií směřují k definitivní kulturní sebevraždě.

Závěr

U všech nakažených nemusí dojít k výrazným posunům v jejich chování a myšlení. Silná imunita do určité míry chrání jedince před působením Toxoplasmy. Charakter člověka a základní rysy jeho osobnosti pramení z jeho genetické výbavy, takže i kvalitní genofond může omezit vliv Toxoplasmy.
K zásadnější změně v myšlení a chování vlivem Toxoplasmy patrně dochází u jedinců, kteří mají slabší imunitu, nebo méně kvalitní genetickou výbavu.
Je velmi pravděpodobné, že většina abnormálně a nepochopitelně se chovajících pseudo-humanistů, ochránců Čechů, xenofobů, rasistů a pro-českých pravičáků či ultra-liberálů, má mozkovou tkáň zasaženou toxoplasmickou infekcí. To je ovšem nijak neomlouvá. Je třeba jejich vliv eliminovat, neboť jsou nebezpeční nejen sobě, ale jejich sebe-destruktivní tendence spolu s nimi strhávají do propasti i celou společnost.

Ostudní Češi...

2013-07-24T22:07:00.002+02:00

Kolik řečí znáš, tolikrát jsi člověkem, praví známé pořekadlo. Češi neovládají ani jazyk své rodné země, tudíž lidmi nejsou. Nebo pouze částečně v závislosti na úrovni ovládnutí jazyka českého. Čechy tolik nenáviděné menšiny žijící v České republice mluví přinejmenším česky a svým mateřským jazykem, tedy jsou lidmi minimálně dvakrát více než Češi. Jak už jsme zmiňovali v článku Češi jsou nezdvořáci, tito primitivní tvorové absolutně nejeví zájem o jazyky, kterými mluví jejich sousedé. Úroveň výuky cizích jazyků na českých školách je dle studií EU žalostná. Komisařka Margie Cunnilingus poskytla pro náš web vyjádření k pozorování v hodinách anglického jazyka na mnoha českých základních, středních i vysokých státních školách: „Byla jsem šokována, jak se stále táž scéna opakovala v každé škole, do které jsme přišli. Učitelé, kteří měli anglický jazyk vyučovat, nám nerozuměli. Měli jsme s sebou anglicko-české slovníky, ale byly nám k ničemu, protože ti tvorové, zdá se, nerozuměli ani svému jazyku. Vůbec nepochopili, kdo jsme a proč narušujeme výuku. Házeli po nás mokré houby a výkaly. Nebýt žáků vietnamské, ukrajinské a romské národnosti, kteří nám napomáhali při útěcích, nejsem si jistá, zda bychom přežili bez úhony. Každopádně o všem, co jsem viděla, podám detailní zprávu při příštím zasedání, pravděpodobně se s řešením této otázky obrátíme na radu OSN.“

Pravda o Češích - video

2013-07-23T13:19:00.001+02:00

Dámy a pánové, naše hnutí si vám dovoluje představit náš videoklip. Slov netřeba. Sami se podívejte.

Češi zabili Václava

2013-07-22T17:04:00.003+02:00

O existenci legendy o sv. Václavovi slyšel kdekdo. Je ale znakem pravého milce ČR, že legendu o sv. Václavu nejen zná, ale též - a právě kvůli ní! - nechce Čechy v ČR.
Svatý Václav se narodil někdy kolem roku 907 jako starší syn Vratislava I. a Drahomíry. "I narodil se jim prvorozený syn a na křtu dali mu jméno Václav. Když povyrostl a bylo třeba mu udělit postřižiny, otec jeho Vratislav pozval k nim jednoho biskupa s jeho notářem i s jeho duchovenstvem. V chrámě svaté Marie byla proň odzpívána mše, a potom biskup vzal hocha a postavil jej na rohu stupně před oltářem a požehnal jej slovy: "Pane Ježíši Kriste, požehnej tohoto hocha, jakos požehnal všechny své spravedlivé." A tak s požehnáním byl postřižen. Proto se domníváme, že hoch požehnáním tohoto biskupa a jeho zbožnými modlitbami počal růst chráněn milostí boží. Jeho bába Ludmila dala jej vyučit v knihách slovanských pod vedením kněze, a on si dobře osvojil jejich smysl. Vratislav pak jej poslal do Budče, tam se hoch počal učit knihám latinským a osvojil si je dobře," praví nejstarší legenda.
Václav dobře rostl, v učení prospíval a věrně sloužil Bohu, jako i patronu českých zemí sv. Jimramu, až se stalo, že Češi zpychli a s Boleslavem, Václavovým bratrem, rozhodli se Václava zavraždit. "I zpychli mužové čeští, vždyť kníže jejich byl ještě mlád, a ďábel vnukl jim do srdce dřív, jako do srdce Jidášovi, zrádci Páně, aby povstali proti svému pánu Václavovi. Ti tedy namluvili Boleslavovi: Bratr Václav tě chce zabít a dohodl se o tom se svou matkou a se svými muži.
Ti zlí psi i Václava předtím navedli, aby vyhnal svou matku bez viny," zpravuje nás legenda.
Časně zrána zvonili na jitřní. Jakmile Václav uslyšel zvon, řekl: "Díky tobě, Pane, že ses mi dal dočkat tohoto jitra." I vstal a šel na jitřní. Hned v bráně jej dostihl Boleslav. Václav se naň ohlédl a řekl: "Bratře, včeras nám dobře posloužil." K uchu Boleslava se naklonil ďábel a zkazil jeho srdce, že mu odpověděl: "Nyní ti chci lépe posloužit." Po těch slovech udeřil jej mečem po hlavě. Václav se obrátil k němu a řekl: "Co ti to popadlo, bratře?" A po těch slovech jej uchopil a srazil na zem. Tu přispěchal jakýsi Tuža a ťal Václava do ruky. Ten poraněn na ruce pustil bratra a běžel do chrámu. Tu dva ďábli řečení Tira a Česta ubili jej v bráně chrámové. Hněvsa pak přiskočil a probodl mu bok mečem. Václav ihned vypustil svou duši se slovy: "V ruce tvé, Pane, poroučím ducha svého."
V tom hradě zabili i jakéhosi Mstinu, urozeného muže Václavova, ostatní pak hnali do Prahy, některé povraždili a jiní se rozprchli po zemi. I nemluvňátka kvůli němu povraždili. Mnohé ženy provdali za jiné muže, služebníky boží vyhnali a kdejakou ďábelskost napáchali.
Tira pak řekl Boleslavovi: "Pojďme a zabijeme též i vaši matku, tak najednou oželíš bratra i matku." Boleslav však řekl: "Nemá, kam by se poděla, dokud nebudeme hotovi s jinými." A odešli a nechali Václava rozsekaného a neuklizeného. Jakmile uslyšela matka, že její syn byl zavražděn, přišla a hledala jej. A když ho spatřila, s pláčem padla na jeho srdce a posbírala všechny údy jeho těla, neodvážila se však je odnést k sobě domů, ale umyla je a oblékla v příbytku knězově, a pak je zanesla a položila do chrámu. A poněvadž se bála, že bude zavražděna, utekla do Charvat.
Patrno tedy, že Češi jsou od přírody vrazi. Že zabili i Václava, řečeného svatého, že vyhnali do Charvátské země, kterou ctihodný Dalimil umístil na Jadran, i matku Václavovu. Zjevno tedy, že Češi již v 10. století Čechy na našem území nechtěli.

Věrni odkazu patrona ČR - nikoliv však Čechů - věrni dílu sv. Václava, i my říkáme: DOST!
Věrni odkazu Jana Husa dbáme pravdy a říkáme: STOP ČECHŮM - JSOU TO LHÁŘI!
Věrni odkazu zakladatele ČSR Tomáše G. Masaryka, který svůj stát zakotvil v duchovní tradici Jana Husa, tedy pokrokářského protestantismu a ne konzervativního katolictví, říkáme jasné NE. Všichni ti, co si hrají na rytíře zradili republiku.

A znalí odkazu legend předáváme poselství Blanických rytířů: "Šťastná buď, ó vlasti milá, síliž se pokolení tvé, ať přemáhá všechna protivenství, ať zachová svaté dědictví: mateřský jazyk i staré, dobré právo své."
Češi nemluví českým jazykem. Používají paskvil jménem češtyn. A co více: Češi nedodržují práva země. Celých 85 % občanů ČR se domnívá, že Češi zákony buď nedodržují, nebo si selektivně vybírají jen takové, jaké se jim k dodržování hodí.
Češi nemají v ČR co dělat. Vyžeňme tu pakáž; braňme Václava! Čechy v ČR nechceme!

Facebook obšancovaný Čechy

2013-07-22T15:03:00.001+02:00

Češi jsou jako švábi. Jakmile se jednou někde objeví, nepomůže už nic: jen důkladný úklid a insekticid. Facebook ale toto podcenil. Češi se rozlezli do všech vlhkých, temných a teplých koutů této sociální sítě a šíří svou nákazu: českou vzteklinu. Škodí kde mohou, tak jak to umí: po straně, nikdy přímo. Přímé konfrontace se totiž bojí. Raději budou udávat a lhát. Facebook poprvé zrušil naši stránku, ale my vytrvali; zrušil však i druhou verzi. My ale říkáme: ČECHŮM NEUSTOUPÍME. S teroristy se nevyjednává. Proto: Do třetice všeho dobrého! Najdete nás na nové adrese www.facebook.com/necechum. Češi nesmí vyhrát a nevyhrají. Tuto špínu z ČR vymetem!

Češi jsou nezdvořáci

2013-07-22T11:21:00.000+02:00

Češi neznají ani obličeje svých sousedů.
Na sousedy si vzpomenou jen, když něco potřebují:
třeba zajistit práci na stavbě.

V naprosté většině států je obvyklé, že majoritní etnikum zná alespoň několik slov či frází svých spoluobčanů z minoritních etnik. Zeptej se Čecha, jak se vietnamsky řekne dobrý den, jak se máte. Zeptej se Čecha na to samé v romštině nebo ukrajinštině. To je totální důkaz toho, že Češi absolutně nejeví zájem o navázání bližšího vztahu se svými sousedy. Protože když máš kamaráda Vietnamce nebo Roma, je jedno z prvních věcí, na které se zeptáš: "Hele, a jak se vlastně po vašem řekne Dobrý den?" Dokázal to i průzkum Hypoteční banky. Není tedy divu, že 2/3 obyvatel ČR nechce Čechy za sousedy, ba ani v republice. Čechy v ČR nechceme!

Jak to chodí u Čechů...

2013-07-20T06:48:00.003+02:00

BEZ KOMENTÁŘE

Češi zneužívají dávky

2013-07-20T06:13:00.001+02:00

Typická rodinka Čechů:

Otec Josef, 45 let, propuštěn z místa vedoucího provozu pro pití alkoholu na pracovišti. Pobírá podporu v nezaměstnanosti ve výši 6586. Na místa z úřadu práce si chodí pro razítka a načerno taxikaří na kamarádovu licenci. Výdělek nedaní, zdravotní a sociální mu platíme MY!!!

Matka Jarmila, 44 let, propuštěná z pozice pomocné kuchařky ve školní jídelně pro krádež 15 kilogramů kuřecích stehen a osmi litrů stolního oleje. Pobírá podporu v nezaměstnanosti ve výši 5742. Načerno pracuje ve stánku rychlého občerstvení u hlavního nádraží. Výdělek nedaní, zdravotní a sociální mu platíme MY!!!!

Syn Tomáš, 26 let, t.č. ve výkonu trestu odnětí svobody v délce trvání pět let nepodmíněně za výrobu a distribuci omamných látek. Ve vězení nepracuje, každý den jeho pobytu ve vězení za něj platíme 850 Kč. Než si svůj trest odsedí, vytáhneme za našich peněženek za jeho pobyt v hotelu s plnou penzí 1 500 000 Kč.

Dcera Monika, 23 let, oficiálně studuje na vysoké škole, při ní si však přivydělává prostitucí. Popravdě, drží se na škole jen proto, aby nemusela platit zdravotní a pojištění a její rodiče na ní mohli až do jejích 26 let čerpat přídavky na dítě. Vydělek z prostituce nedaní.

Dcera Lucie, 20 let, nikdy nepracovala, je na rodičovské dovolené s dvaceti měsíčním synem Tadeášem, pobírá rodičovský příspěvek ve výši 11 400 a přídavek na dítě ve výši 500 Kč. S otcem dítěte žijí v pronajatém bytě. Jméno Tadeášova otce ovšem do rodného listu neuvedla, aby mohla čerpat sociálních výhod svobodných matek. Trvalý pobyt má hlášený v Praze v bytě rodičů, aby ti díky tomu dosáhli na příspěvek na bydlení ve výši 12 477 Kč.

Jsou to jednoduché počty! 38 000 měsíčně za jednu rodinu Čecháčků a bonus ve výši 1,5 milionu za feťáka, který si po propuštění z vězení zažádá o invalidní důchod. A taky ho dostane!!!!

Ptám se, jak dlouho si to necháme líbit? Jak dlouho budeme krmit tyhle vyžírky? Sdílejte!!!! Čechy v ČR nechceme!