čtvrtek, 25. července 2013

Vyhnáním Čechů začnou zlaté časy

Po konečném vyřešení české otázky bude nejnaléhavějším úkolem dosídlení prostoru vyčištěného od Čechů. Návod na to nám v létech po 2. světové válce tato verbež poskytla sama – vedle kradení je právě genocida jedinou disciplínou, ve které Češi skutečně vynikají. Zbavení naší země českého póvlu takto ovšem nelze označit ani omylem. Spíše jde o nepříjemné, ale nutné opatření, podobně jako deratizace zpustlé budovy.
Následné znovuosídlení však nebude jednoduché; ostatně ani čeští mistři v oboru „koncovku“ svojí takzvané národní revoluce příliš nezvládli. Dříve prosperující pohraničí bylo přenecháno všemožným zločincům a zlatokopům, zkrátka náplavce bůhví odkud. Jak to dnes vypadá a jak se žije v Ústí nad Labem nebo Mostě asi není nutné rozvádět.
Poválečné vyhnání civilizovanější a pracovitější třetiny obyvatel Čech a Moravy si české zrůdy neopomenuly osladit hromadným znásilňováním, systematickým mučením ve sběrných táborech a masakry po celé zemi. Na úroveň Čechů se pochopitelně nesnížíme, nebudeme si jimi špinit ruce. Chceme pro ně přece jen to nejlepší: vlastní stát či rezervaci, chcete-li. V sibiřské tundře je místa dost!
Prvním úkolem po vyčištění naší země bude, zajistit veškerou použitelnou infrastrukturu. Ta se po desetiletích české „správy“ nachází v mnohdy katastrofálním stavu. Smysluplná zařízení jako vysokorychlostní železnice v zemi neexistují, zato je plná nepotřebných tunelů pod Letnou, předražených dálnic a jaderných elektráren. Krajinu také hyzdí nekonečná pole skladů bůhví čeho, česky nevkusné katalogové domy, panelákové králíkárny či nesmyslné fotovoltaické elektrárny. Naší krajině se velmi uleví, až se tyto památníky češství konečně strhnou.
Nahrazení české sebranky lidmi bude mít podobný efekt, jako osídlení pohraničí horníky a zemědělci z německých zemí ve 14. století – naše země rozkvete do nebývalé ekonomické síly. Proto na nic nečekejme: Vyžeňme Čechy z ČR teď!