Zeměpisná poloha ČR vydává Čechy všanc nejrůznějším vlivům: proč bychom se jinak nutili do nízkotučných jogurtů a do těch nechutných corn flakes, když ve skutečnosti by vůbec nejraději posnídali tradiční ostravskou klobásu s kremžskou hořčicí? Takže si dají nejprve klobásku, a hned potom corn flakes a jogurt... Velikost českých snídaní ostatně výmluvně vypovídá o odvěké nejistotě jejich národní existence. Francouzi nebo Američané, národy velké a silné, si mohou nandat okázale málo, ale Čech nikoliv. Radši se, Máňo, pořádně najez, kdo ví, co bude zejtra... Čím křehčí dějiny, tím bytelnější porce. Jakoby Češi věděli, že je v ČR nebudeme chtít! A i kdyby nakrásně žádnou hladovou zkušenost v genech neměli, je tu jiný podstatný argument: ten jogurt je úplně zadarmo! Čili ho buďto musí sníst, nebo ho propašovat na pokoj (a k němu pro jistotu ještě dvě bábovky, talíř pršutu, ementál, máslo, pět housek a dva pomeranče).
Je to opravdu tak zlé? Jsou Češi opravdu takhle neomalení, sobečtí, vypočítaví a tak dále? Možná namítnete, že vaše zkušenost je jiná, že vy jste u švédských stolů viděli i Čechy zdvořilé, ohleduplné - ale nemylte se. Češi jsou smějící se bestie.
Co říkáte? Co ti zdrženliví Češi, které jste viděli?
Nesmysl. Ti už byli určitě po jídle."
Čechy v ČR nechceme!
