„Člověk, a pravděpodobně i někteří kytovci a primáti, se od zbytku zvířecí říše liší v jednom zásadním ohledu,“ říká biolog Hans Malina z Vídeňské univerzity. „Pěstují vzorce chování, které překračují vrozenou škálu projevů. Říkáme tomu kultura.“
Mezi vědci se již desítky let vede vášnivá debata o tom, zda-li podobnou výbavou disponuje i Čech. „Doposud nebylo spolehlivě prokázáno, že by Čech byl schopen samostatně myslet a reflektovat sebe i okolí,“ vysvětluje vídeňský vědec. „Právě to je ovšem základním předpokladem byť i rudimentární kultury.“
Přímé zkušenosti s Čechy tato slova potvrzují. Vulgární projev a neurvalé chování Čechů mohou být způsobeny i nezřízenou konzumací alkoholu a jiných drog, bez kterých se tito tvorové neobejdou. Například jejich stravovací návyky však ukazují, že problém je v samotném češství. Jak všeobecně známo, živí se Čech odpadem potravinářského průmyslu celé Evropy. Nad kvalitou své stravy by jej ani nenapadlo přemýšlet, chce jíst (či vlastními slovy žrát) hlavně levně a v co největším množství.
Podobný přístup má Čech i k oblékání. Nebude to tak dlouho, co se balil do zvířecích kůží a potíral si obličej hlínou, a svršky pro něj dodnes neznamenají víc, než jen ochranu před živly. Podle toho Čech také vypadá: nejlevnější kousky z Dálného východu neuměle kombinuje s výbavou na vysokohorskou túru, pochopitelně také druhořadé kvality. Naše města jsou proto plná Čechů, kteří jedou předstírat práci či krást do supermarketu s batohy od Vietnamce na zádech, oblečeni do „sportovní“ bundy a obligátních „rejoicek“. Pro Čecha je zřejmě i velkoměsto to nejdrsnější outdoorové dobrodružství.
Tento článek nechce ani nemůže rozřešit dlouholetý spor o to, zda-li Čecha řadit mezi lidi či spíše k nižším savcům. Není ani naším úkolem, tyto tvory civilizovat – jejich nekulturnost jsme omlouvali a tolerovali dost dlouho. Když se nechtějí chovat jako lidi, tak se ani my k nim nebudeme chovat jako k lidem. Vyžeňme je zpátky za Ural!
