Výzkum prokázal, že lidé nakažení Toxoplasmou vykazují změny v chování a myšlení. Z nakažených žen se stávají důvěřivé, naivní osoby, které ztrácí zábrany. Nakažení muži získávají nacionalistické sklony a odmítají respektovat autority, tradice a právní řád. U obou pohlaví se projevují vyšší sklony k pocitům ublíženosti.
Abychom pochopili, jak zákeřně se Toxoplasma projevuje a proč manipuluje s myšlením svého hostitele, musíme se seznámit s životním cyklem tohoto parazita.
Životní cyklus
Životní cyklus Toxoplasmy začíná stádiem, které připomíná vajíčko a nazývá se oocysta. To leží v půdě a na rostlinách. Vajíčko se dostane nejčastěji do těla drobných býložravců, kteří sežerou tyto rostliny, nebo hrabou v kontaminované půdě. V jejich těle se z vajíčka "vyrojí" jednotlivé Toxoplasmy, které se rychle a nepohlavní cestou množí, napadají tkáně a nervový systém. Když se dostatečně rozmnoží a zaplaví celé tělo, usadí se ve svalech a v mozku svého hostitele.
Dospělá Toxoplasma může dokončit svůj životní cyklus pouze v těle kočkovitých šelem. Pouze ve střevech šelmy může uskutečnit pohlavní fázi rozmnožování. Proto v těle býložravce (mezihostitele) zahájí účinné manipulační aktivity, změní jeho chování a odbourá jeho pud sebezáchovy, aby se mezihostitel stal kořistí kočkovité šelmy.
Nakažení hlodavci působením Toxoplasmy v jejich mozku mají pomalé reakce, ztrácí ostražitost, ignorují nebezpečí a jsou snadnou kořistí. Při pokusech v laboratoři nakažené myši končily jako první v pasti a ztrácely strach z koček.
Když šelma uloví a sežere nakaženého mezihostitele, tak se parazit usadí ve střevním epitelu šelmy, rozmnožuje se pohlavní cestou a vytváří "vajíčka" (oocysty). Tyto vajíčka vyjdou z těla šelmy ve výkalech, dostanou se do půdy a na povrch rostlin, kde dokáží dlouhodobě přežít a čekat na nové oběti. Tím celý životní cyklus začíná znovu.
Toxoplasma v těle člověka
Myši a jiní drobní hlodavci jsou pravým mezihostitelem. Ale často se stane, že se vajíčka Toxoplasmy dostanou do jiného organismu, například do psa, nebo do člověka. I v takovém případě dělá Toxoplasma to, k čemu je geneticky naprogramována - usazuje se v mozku, kde manipuluje s myšlením svého hostitele a odbourává jeho kulturnost.
Nakazit se dá nehygienickým kontaktem s kočkami, ze syrového a nakaženého masa, z nepřevařeného kozího mléka, nebo ze špatně umyté zeleniny, která vyrostla v kontaminované půdě.
Když se člověk nakazí, Toxoplasma se v jeho těle usadí po zbytek života. Latentní toxoplasmosa nezpůsobuje zdravému člověku problémy a člověk nemusí po celý život zaznamenat, že je nakažen. Ale u osob se sníženou imunitou může Toxoplasma v jeho mozku vyvolat psychická onemocnění, především neurozy, nebo schizofrenii.
Vliv Toxoplasmy na chování a osobnost
Toxoplasma působí na psychiku hostitele v tom směru, aby odbourala jeho celkovou kulturnost a zvýšila šance, že se hostitel stane obětí. Stejně jako u laboratorních myší Toxoplasma ovlivňuje jinak samce a jinak samice, tak i u lidí Toxoplasma působí u některých vzorců chování jinak na ženy a jinak na muže.
U nakažených mužů byl zjištěn pokles síly superega, tj. pokles ochoty respektovat společenské normy a autority, vzestup podezřívavosti a nárůst vnitřní nejistoty. U nakažených žen byl naopak zjištěn vzestup společenské otevřenosti, bezstarostnosti a důvěřivosti a naopak pokles podezřívavosti, či předsudků.
Nakažení muži i ženy shodně vykazují vyšší úroveň náchylnosti k pocitům ublíženosti.
Osobnostní rysy, které vykazují nakažené osoby, může ještě znásobit vliv dnešní všudypřítomné rasistické, pseudohumanistické pročeské propagandy v médiích a ve školství. Tím se z nakažených osob mohou stát jedinci rasisticky, xenofobnně a národovecky orientovaní.
Z nakažených se stávají Češi a xenofobové
Případů, kdy taková dívka byla českými imigranty zavražděna, znásilněna, nebo nakažena kvůli své nepochopitelné naivitě a pro-české pomatenosti, jsou tisíce.
U nakažených mužů může (pod vlivem pročeské propagandy a pravičáctví) pokles jejich ochoty respektovat normy a autority přerůst v dlouhodobé nacionalistické tendence, v averzi až nenávist k všemu jinému, nezglajchšaltovanému, neznomralizované společnosti, a v útok proti tradičním společenským normám, kulturním prvkům a řádu, jakými je soužití s jinými lidmi (ovšem my víme, že u Čechů se o lidech nedá hovořit).
Tím vším Toxoplasma zvyšuje šance, že se nakažený člověk stane obětí. Žena příliš důvěřivá a tolerantní má vyšší šance, že se stane něčí obětí, než žena zdravě protičeská a ostražitá. Muž, který se obrátí proti společnosti, jejím normám a mužským autoritám má také (v přírodních podmínkách) vyšší šance, že se stane obětí, než muži, kteří zůstávají věrní širší skupině, respektují její tradiční normy a tvoří disciplinovanou a jednotnou sílu zářící mnoha barvami.
Vyšší náchylnost k pocitům viny byla pozorována u nakažených žen i mužů. Pocity viny jsou také typickým prvkem v myšlení pro-českých pravičáků a ultra-liberálů. Jedinci plní pocitů viny a zároveň ovlivnění touto propagandou následně šíří své negativní a destruktivně kritické myšlení na celou společnost a podněcují nenávist.
Jak se Toxoplasma snaží ze svého mezihostitele udělat oběť, ovlivňuje i jeho reflexy. U nakažených myší se objevily zpomalené reflexy. U lidí je to podobné, což se projevuje například v dopravě. Toxoplazmóza statisticky významně zvyšuje pravděpodobnost dopravní nehody. Výzkum provedený v Praze ukázal, že riziko dopravní nehody je u nakažené osoby zhruba 2,5krát vyšší než u osoby zdravé, přičemž v nejmladší sledované věkové kategorii od 15 do 29 let je riziko dokonce 3,7krát vyšší.
Etno-masochistická schizofrenie
Schizofrenie se dá přeložit jako "rozpolcené myšlení". U pro-českých pravičáků a ultraliberálů často můžeme pozorovat takové rozpolcení. Jedná se např. o případy etno-masochistů - bílý jedinec neustále přesvědčuje své okolí, že bílá rasa a bílé národy jsou ti nejlepší, jsou pachatelé všeho dobra a že světové problémy způsobují muslimové nebo imigranti. Současně ale tito etno-masochisté zcela nelogicky dál zůstávají v Evropě, mezi ostatními národy a etniky, a nestěhují se na jiné kontinenty, daleko od pestrosti světa, ke které projevují nenávist.
Jedná se jednoznačně o bludy (neboť historická fakta jasně dokládají, že hlavně Češi, spáchali neuvěřitelné množství genocid a ideologicky motivovaného vyvražďování) v kombinaci s negativismem a rozpolceností, což svědčí o lehké formě schizofrenní poruchy spojené s etno-masochismem. Příčinou této poruchy může být Toxoplasma v kombinaci s frustracemi a vlivem pronárodního čechismu.
Nakažení mají také sklony k sebevraždě
Xenofobie, rasismus a podpora odporu vůči imigrantům, je také jistá forma sebedestruktivního chování. To vidíme na příkladu západních měst a zemí, které svou uzavřeností a xenofobií směřují k definitivní kulturní sebevraždě.
Závěr
U všech nakažených nemusí dojít k výrazným posunům v jejich chování a myšlení. Silná imunita do určité míry chrání jedince před působením Toxoplasmy. Charakter člověka a základní rysy jeho osobnosti pramení z jeho genetické výbavy, takže i kvalitní genofond může omezit vliv Toxoplasmy.
K zásadnější změně v myšlení a chování vlivem Toxoplasmy patrně dochází u jedinců, kteří mají slabší imunitu, nebo méně kvalitní genetickou výbavu.
Je velmi pravděpodobné, že většina abnormálně a nepochopitelně se chovajících pseudo-humanistů, ochránců Čechů, xenofobů, rasistů a pro-českých pravičáků či ultra-liberálů, má mozkovou tkáň zasaženou toxoplasmickou infekcí. To je ovšem nijak neomlouvá. Je třeba jejich vliv eliminovat, neboť jsou nebezpeční nejen sobě, ale jejich sebe-destruktivní tendence spolu s nimi strhávají do propasti i celou společnost.
