Blud o tom, kde se vzal jména Česká republika počátek, je velmi rozšířenou lží. Čechy se latinsky řeknou bohemia, či německy Böhmen - což má předlohu právě v latině. Další saské, germánské i románské jazyky nazývají Čechy podobně. Latinský výraz bohemia má pravzor v prapůvodních obyvatelích Čech, tedy kmeni Bojů, jejichž území se nazývalo Boiohaemum. Ti na dnešním území žili od 4. do 1. století př. n. l.
Slovanské jazyky - například polské Czechy, ruské nebo třeba bulharské Čechia - proti tomu nazývají území Čech dost prapodivně. Čechy. Co to vlastně znamená?
První pokus o vědecký výklad pochází z pera Josefa Dobrovského, který spojil jméno Čech se slovesem (za)číti, protože podle něj toto slovo pochází od četi (což znamená počínající, počátek). Dobrovský se totiž domníval, že Čechové přišli první do západních krajin. Jeho výklad ale odmítl už Jungmann. Čechové nebyli totiž první a také by ostatní národové museli změnit svá slova, aby pak dávala smysl.
Neuspěly ani jiné pokusy, které se opíraly o kronikářský předpoklad, že přistěhovalecký kmen byl nazván jménem svého vůdce-vraha Čecha. To je ale nepravděpodobné, protože jazykově by se pak jeho čeleď, potomci museli jmenovat Češici.
Nakonec až Hošek přišel s teorií, která nejvíce dává smysl. Jméno Čech spojil s kořenem čel-, kde je e původní. A co víc! Tento kořen se nachází a shoduje ve všech slovanských jazycích a vyskytuje se ve slovech jako člověk. Znamenalo by to pak, že Čechy byly okolními národy nazývány Čechy právě proto, že zde žili lidé. Tedy se jedná o význam: obydlená země. Není se co divit, že potulní vrazi, lapkové, smradi a jiní grázlové se počali označovat jako místní obyvatelé. Jakoby chtěli říct: Zde jsme doma. O tom jsme hovořili už dříve v článku Češi kradou i roční období. Jak ale vidno, Čechy se nejmenují po Češích, nýbrž je tomu tak, že Češi se jmenují po zemi, kterou počali okupovat. Vyžeňme je! Zde není jejich místo! Ať si táhnou zpátky na Jadran! Čechy v ČR nechceme!
